Jedna díra v sociálním systému končí. Problémy k řešení ale stále zůstávají

Od 1. srpna dostávají úřady práce do rukou nástroj, který významně přispěje k omezení případného zneužívání sociálního systému. Ti, kdo jsou v evidenci déle než 6 měsíců a zároveň neodpracují každý měsíc aspoň 20 hodin ve veřejné službě, přijdou až o třetinu peněz. Z dávky na živobytí 3 400 korun si pohorší až na existenční minimum 2 200 korun. „Jde o důležitý krok, který se podařilo prosadit i díky výraznému přispění poslanců a senátorů za ODS. Vnímám to jako zacelení jedné z děr v sociálním systému, která byla snadno zneužitelná,“ říká lídr kandidátky ve Zlínském kraji a starosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha.

Veřejnou službu mohou nabízet radnice, neziskové organizace, ale také charity a podobně. „Není to tak, že ten, kdo se do veřejné služby zapojí, musí nutně obléct oranžovou vestu a vzít si do ruky koště. Může pracovat třeba v knihovně, archivu, roznášet různé obsílky,“ vysvětluje častý mýtus Stanislav Blaha s tím, že je rád, že se do zákona nedostal socialistický paragraf, který by radnicím ukládal povinnost uplatnění ve veřejné službě nabízet. „V takovém případě by šlo o vyrážení klínu klínem. Pracovní příležitosti nejde vytvořit zákonem. Lidé na radnici sami vědí, co a kdy potřebují, a kde by tedy mohli nezaměstnaní pomoci,“ dodává.

Aby sociální systém fungoval, tedy aby byl svým obsahem i formou maximálně adresný a individuální, ale podle Stanislava Blahy vede ještě dlouhá cesta. „Čeká nás spousta práce. Je například nutné zabránit zneužívání dávek v rodinné politice. A opět je nejlepší podmínit dávky reálnými požadavky, v tomto případě plněním základních rodičovských povinností, případně i dalších závazků,“ popisuje jeden z programových pilířů Stanislav Blaha.